Nervy

Doporučení pro léčbu lupus erythematodes s neuropsychiatrickými projevy - EULAR

Cílem studie je vypracovat doporučení pro diagnostiku, prevenci a léčbu lupus erythematodes s neuropsychiatrickými projevy (NPSLE).

Autoři studie sestavili dotazník týkající se rizikových faktorů, diagnózy, terapie a prognózy NPSLE.

Výsledky

Pacienti se systémový lupus erythematodes (SLE) jsou vystaveni vyššímu riziku vzniku některých neuropsychiatrických projevů.

Časté projevy > 5%

  • projevy jsou cerebrovaskulární onemocnění (např.

Projevy postižení centrálního nervového systému (CNS)

Ač to může znít překvapivé, neuropsychiatrické příznaky u postižení centrální nervové soustavy, jsou poměrně časté. Vyskytují se až 70% nemocných se SLE. Do kolonky „neuro – psychiatrické poruchy“ se vejde vše týkající se nervů a psychiky.

Postiženy mohou být všechny části nervového systému – centrální nervový systém, periferní nervový systém, autonomní nervový systém (je součástí periferního nervového systému). Příznaky jsou rozmanité a můžou být různě intenzivní.

Laboratorní testy užívané při hodnocení příznaků neuropsychiatrických příznaků u SLE

Test – Výskyt (%) – Poznámka

sérové protilátky

  • antineuronální
    • výskyt 30 – 90%
    • difúzní postižení
  • antineurofilamentové
    • výskyt 58%
    • difúzní postižení
  • antiribozomální-P
    • výskyt 45 – 90%
    • psychózy, deprese
  • antifosfolipidové
    • výskyt 45 – 80%
    • ložiskové postižení, akutní mozkové příhody

Mozkomíšní mok – běžné vyšetření

  • pleocytóza
    • 6 – 34%
    • vylučuje infekci
  • zvýšená bílkovina
    • 20 – 50%
    • nespecifická
  • snížená glukóza
    • 3 – 8%
    • vylučuje infekci
    • transverzální myelitida

Nejčastější postižení centrální nervové soustavy u neuropsychiatrického lupus erythematodes (NPSLE)?

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou srdce, klouby, kůže, plíce, cévy, ledviny a centrální nervový systém (CNS).

Pro postižení CNS u lupusu máme souhrný název „Neuropsychitrický lupus erytematodes“ NPSLE.

Příznaky neuropsychiatrického LE

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou klouby, kůže, ledviny, mozek, serózní blány (pobřišnice, osrdečník) atd.

Pro postižení CNS u lupusu máme souhrný název „Neuropsychitrický lupus erytematodes“ NPSLE. Vážné projevy neuropsychiatrického lupusu jsou vzácné.

Kognitivní dysfunkce u české populace nemocných se SLE

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou srdce, klouby, kůže, plíce, cévy, ledviny a centrální nervový systém (CNS).

Jak často se vyskytuje postižení NS (nervového systému) u pacientů s lupusem?

U pacientů s lupusem se postižení NS uvádí až u 80% nemocných. Obtížná je diagnostika, protože klinické projevy jsou rozmanité. Neuropsychiatrické postižení (NPSLE) se nejčastěji projevuje jako „kognitivní dysfunkce“.

Migréna - léčba

Léčba

Každou bolest hlavy je třeba odborně vyšetřit. Pokud je určena diagnóza migréna, stanoví lékař, podle síly ataky a míry ovlivnění aktivity, vhodnou léčbu.

Pokud mají záchvaty lehký průběh, je možné užít volně prodejné léky na bolest. Takový lék ale pouze potlačuje bolest a neodsraňuje příčinu. Navíc má užívání takových léků mnohdy i vedlejší účinky (problémy se žaludkem).

Pro léčbu středních a silných záchvatů je možné užít moderní léky ze skupiny triptanů (na předpis).

Migréna - spouštěče

Migréna je chronická, obvykle jednostranná bolest hlavy.

Zde je seznam nejčastějších spouštěčů. Každý časem objeví „ten svůj“, kterému se pak vyhýbá.

  • stres
  • únava
  • úzkost
  • prudké světlo (ostré, blýskající)
  • nepravidelná strava
  • čokoláda
  • kofein
  • alkohol
  • přísady do jídla
  • sýr a ostatní mléčné výrobky
  • antikoncepční pilulky
  • menstruční cyklus

Migréna - průběh ataky

Migréna je chronická, obvykle jednostranná bolest hlavy.

Migréna - příznaky

Co je migréna?

Migréna je opakující se chronická bolest hlavy. Je způsobená snížením prokrvení mozku (dochází k rozšíření cév). Intenzita bolestí bývá střední až silná. U migrény bývá obvykle bolestí postižena pouze polovina hlavy a bolest je pulzující.

Migréna sice neohrožuje pacienty na životě, ale má negativní dopad na kvalitu jejich života.

Migréna nepostihuje pouze hlavu, ale její projevy se týkají celého těla.