Anti/La protilátky se vyskytují prakticky společně s anti-SSA/Ro. Ale neplatí to naopak. Anti-SSA/Ro se vyskytují především u primárního Sjogrenova syndromu a u SLE.

Přítomnost anti-SSA/Ro a anti-SSB/La je klinicky významná, protože existuje asociace s několika podtypy SLE – subakutní kožní lupus, neonatální lupus a SLE u C2 a C4 deficience.

Syndrom je současný výskyt několika příznaků, které jsou typické pro určité onemocnění. V případě antifosfolipidového syndromu (APS) je to vytváření antifosfolipidových protilátek, snížení počtu krevních destiček, trombóza v žilách nebo tepnách, opakované potraty. To vše za přítomnosti LA (lupus antikoagulans), aCL (antikardiolipinové protilátky) nebo obou.

APS může být primární – tzn.

Antifosfolipidové protilátky obíhají krevním řečištěm a jsou namířené proti proti záporně nabitým částem fosfolipidů (jsou součástí obalové vrstvy každé buňky našeho těla). Buněčných fosfolipdů je celá řada. Antifosfolipidové protilátky byly poprvé objeveny v roce 1906. V té době to bylo u pacientů se syfilisem.

Tyto protilátky poškozují přímo cévy plodového koláče a vytvářejí krevní sraženiny (tromby, mikrotromby). Ty ucpávají cévy v placentě a tím snižují její funkci. Výsledkem je snížená výživa plodu.

Znovu jsem si dovolila využít Průvodce pro pacienty. Upozorňuji, že článek má informativní charakter. Data v něm uvedená vycházejí z amerických reálií

Jedná se o kontrolní skupinu 307 žen se SLE sledované v letech 1980 – 1990.

• zaznamenáno bylo 634 těhotenství
• 439 z nich skončilo porodem živého dítěte (tj.69 %)
• 106 těhotenství bylo lékařsky ukončeno (tj. 17 %)
• 95 těhotenství skončilo spontánním potratem (15 %)
• 80 žen vůbec neotěhotnělo (26 %)

Toto je volný překlad z Průvodce pro paciety s lupusem – vydání z roku 2005. Kniha byla poprvé publikována v roce 1995. Článek má informativní charakter.

Většina žen se SLE chce mít děti. To je pochopitelné, 90 % pacientů jsou ženy a u 90 % z nich se nemoc objeví v produktivním věku.

• Má lupus vliv na možnost otěhotnění?

Pacientky s diskoidním lupusem a DIL nemívají s plodností problémy.

Začátkem ledna mě oslovila redaktorka multimediálního časopisu Uzlíček. Požádala mě o rozhovor k připravovanému článku o SLE. Jelikož je časopis zaměřený především na maminky, bylo téma rozhovoru jasné. Těhotenství a lupus.

První část projektu je věnovaná nemoci a komplikacím, které tato diagnóza přináší. Druhou část tvoří rozhovor.

Jen dvě nepřesnosti, na které bych v souvislosti s tímto článkem ráda upozornila.

Hned v úvodu je drobná nejasnost. Cituji: *"…lidé si mysleli, že nemocné pokousal vlk.

Na www.uzlicek.cz vyšel článek „Jak se rodí ženám s lupusem“.

Přidávám odkaz na PDF

http://www.uzlicek.cz/…el/Unor-2009

Leidenská mutace je porucha krevní srážlivosti. Je poměrně častá a může s sebou nést řadu rizik, zejména pro mladé dívky.

Příčinou je vrozená porucha koagulačního systému krve. U Leidenské mutace je důsledkem poruchy zvýšená krevní srážlivost a tedy zvýšená tendence ke vzniku krevních sraženin (tzv. trombů). Lze ji proto označit za tzv. trombofilní stav.

Ještě před dvaceti lety se těhotenství pacientkám s lupusem nedoporučovalo. V současnosti čím dál víc pacientek, kterým se podaří otěhotnět, úspěšně završí těhotenství. I během těhotenství může dojít k vzplanutí onemocnění. Většinou v druhém a třetím trimestru a po porodu. Proto je nutné, aby pacientky se SLE pravidelně docházely na kontroly, během těhotenství i v prvních měsících po porodu. U některých pacientek je nutná hospitalizace během těhotenství.