Ač to může znít překvapivé, neuropsychiatrické příznaky u postižení centrální nervové soustavy, jsou poměrně časté. Vyskytují se až 70% nemocných se SLE. Do kolonky „neuro – psychiatrické poruchy“ se vejde vše týkající se nervů a psychiky.

Postiženy mohou být všechny části nervového systému – centrální nervový systém, periferní nervový systém, autonomní nervový systém (je součástí periferního nervového systému). Příznaky jsou rozmanité a můžou být různě intenzivní. Od lehkých poruch chování, přes středně závažné poruchy například deprese, až po poruchy závažné (křeče a mozkové příhody).

Příznaky dělíme na

• primární
  • přímý důsledek poškození atoimunitními mechanismy
  • řadí se sem cévní uzávěry způsobené buď imunokomplexy nebo protilátkami (např. antifosfolipidové) a mozkové dysfunkce
• sekundární
  • výsledek postižení jiných orgánů nebo jako nežádoucí komplikace léčby
  • infekce (např. meningitida)
  • cévní mozkové příhody
  • vlivem podávaných léků (např. kortikoidy, nesteroidní antirevmatika, sulfamatoxazol, hydroxychlorochin, azatioprin)
  • reaktivní deprese

Jiné dělení – podle charakteru a typu poškození

• difúzní
• ložiskové

Klinické projevy – primární příčiny Klinické projevy difúzního postižení

• organické mozkové syndromy
  • jsou nejčastější, obvykle to jsou kognitivní poruchy – poruchy kognitivních funkcí (paměť, myšlení, koncentraci, orientaci, řečové a gnostické funkce)
• psychiatrické změny
  • vyskytují se až u 65% všech nemocných
  • projevují se převážně jako afektivní poruchy neboli poruchy nálad (zvláště deprese)

Klinické projevy ložiskového postižení

• akutní cévní mozkové příhody (AMP)
• neuropatie mozkových nervů
  • mohou být trvalé i přechodné a většinou dobře reagují na léčbu kortikoidy (patří sem ptózy očních víček, různé oftalmoplegie, neuralgie trigeminu, ochrnutí v oblasti III. a IV. mozkového nervu, obrny obličejového nervu, neuropatie optického nervu a další)

Poznámka navíc

• u některých nemocných se SLE se vyskytují potíže obdobné jako u epilepsie
• u 30% nemocných se vyskytují bolesti hlavy různého původu (při hodnocení je třeba uvažovat, že příčin je mnoho; je třeba vyloučit např. subdurální hematom nebo užívání antimalarik)
• někteří nemocní mají migrenózní záchvatovité bolesti hlavy (většinou dobře reagují na léčbu kortikoidy)
• někdy je k neuropsychiatrickým příznakům přiřazována aseptická meningitida (také dobře reaguje na léčbu kortikoidy)
• u některých nemocných dochází ke spojení lupus plus myastenia gravis (až u 72% nemocných se projeví nejdříve myastenia gravis)

Patogeneze – vznik nemoci

• patogeneze je nejasná
• předpokládá se vznik mikrouzávěrů nejmenších mozkových cév v důsledku nezánětlivé vaskulopatie; druhou možností je přímá vzájemné působení mezi autoprotilátkou a nervovou buňkou (dojde k poškození buňky)

Klinické projevy – sekundární příčiny

• infekce
• metabolické poruchy
• hypertenze
• účinky léků

Diagnostika, diagnóza

• určení diagnózy u postižení CNS není snadné
• laboratorní testy obvykle užívané pro vyhodnocení aktivity SLE a aktivita onemocnění CNS vzájemně nesouvisejí (nízké hodnoty komplementu, cirkulující imunokomplexy)
• při diagnostice se využívá vyšetření mozkomíšního moku, hodnoty aCL v séru, vyšetření EEG, počítačová tomografie (CT), magnerická rezonance (MRI), emisní pozitronová tomografie (PET)

Laboratorní testy užívané při hodnocení příznaků neuropsychiatrických příznaků u SLE najdete v tabulce ZDE