Jiné nemoci

Artritida asociovaná s erytema nodosum

Erytema nodosum (EN) je charakterizované bolestivými nodulárními podkožními infiltráty, které jsou podmíněny zánětem podkožního tukového vaziva. Vznik může souviset s užitím některých léků – penicilin, sulfonamidy, kontraceptiva), ulcerózní kolitidou, Crohnovou nemocí, SLE, sarkoidózou, nádory nebo infekcí.

Noduly jsou 1 – 10 cm velké, mají charakter podkožních infiltrátů a jsou zpravidla bolestivé. Nejčastěji jsou lokalizované na dolních končetinách. Mají zpravidla časově ohraničené trvání a často se spontánně vstřebají (6 – 8 týdnů).

Endokarditida při SLE (Libmanova - Sacksova choroba)

Co je endokarditida?

Je to zánět vnitřní výstelky srdce – endokardu a z endokardu tvořených srdečních chlopní.

Příčiny

Může být infekčního nebo vyjímečně neinfekčního původu. Při infekčním zánětu dochází k zasažení tkáně bakteriemi a tím ke zhoršení jejich funkce.

Léčba

Léčba infekční endokarditidy je založena na podávání antibiotik.

Trombocytopatie

Porucha funkce trombocytů. Obvykle má za následek zvýšenou krvácivost.

K dědičným poruchám patří např. Bernardův-Soulierův syndrom, Glanzmannova trombastenie, syndrom Heřmanského-Pudlákův aj. Funkce přilnavosti destiček je narušena u Willebrandovy nemoci. Dále může být součástí krevních chorob (primární trombocytemie). Funkci krevních destiček narušují i některé léky. Toho se využívá k antiagregační léčbě.

Poruchy srážlivosti krve

Krvácivé stavy se projevují spontánními krvácivými projevy nebo přímo krvácením, které jsou neúměrné stavům nebo podnětům, které je vyvolaly.

Jaké jsou příčiny poruch srážlivosti?

Nedostatek krevních destiček

Příčinou poklesu počtu těchto krevních buněk může být jejich snížená tvorba, zvýšený zánik nebo nadměrné vychytávání destiček ve zvětšené slezině.

Koagulopatie – nemoci koagulačních faktorů

Vrozený nedostatek těchto faktorů – hemofilie nebo nemoci získané v průběhu života.

Von Willerbrandova choroba

Von Willebrandova choroba je dědičná nemoc způsobená nedostatkem srážecího faktoru. Tento faktor se nazývá von Willebrandův. Při poranění pomáhá shlukovat krevní destičky a tím podporuje vznik tzv. destičkové zátky. Ta zabezpečí, zejména při malých ranách, provizorní ucpání trhliny. Willebrandova choroba postihuje celé 1 % populace.

Astma

Co je astma?

  • chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest
  • zánět je spojen se zvýšenou dráždivostí průdušek
  • projevuje se často se opakujícími epizodami pískotů, dušnosti, tlaku na hrudi a kašle
  • nejčastěji jsou potíže zaznamenány v noci nebo časně ráno
  • dochází k tzv.

Migréna - léčba

Léčba

Každou bolest hlavy je třeba odborně vyšetřit. Pokud je určena diagnóza migréna, stanoví lékař, podle síly ataky a míry ovlivnění aktivity, vhodnou léčbu.

Pokud mají záchvaty lehký průběh, je možné užít volně prodejné léky na bolest. Takový lék ale pouze potlačuje bolest a neodsraňuje příčinu. Navíc má užívání takových léků mnohdy i vedlejší účinky (problémy se žaludkem).

Pro léčbu středních a silných záchvatů je možné užít moderní léky ze skupiny triptanů (na předpis).

Migréna - spouštěče

Migréna je chronická, obvykle jednostranná bolest hlavy.

Zde je seznam nejčastějších spouštěčů. Každý časem objeví „ten svůj“, kterému se pak vyhýbá.

  • stres
  • únava
  • úzkost
  • prudké světlo (ostré, blýskající)
  • nepravidelná strava
  • čokoláda
  • kofein
  • alkohol
  • přísady do jídla
  • sýr a ostatní mléčné výrobky
  • antikoncepční pilulky
  • menstruční cyklus

Migréna - průběh ataky

Migréna je chronická, obvykle jednostranná bolest hlavy.

Migréna - příznaky

Co je migréna?

Migréna je opakující se chronická bolest hlavy. Je způsobená snížením prokrvení mozku (dochází k rozšíření cév). Intenzita bolestí bývá střední až silná. U migrény bývá obvykle bolestí postižena pouze polovina hlavy a bolest je pulzující.

Migréna sice neohrožuje pacienty na životě, ale má negativní dopad na kvalitu jejich života.

Migréna nepostihuje pouze hlavu, ale její projevy se týkají celého těla.