Lékařský slovník

Malý lékařský slovníček. Zde můžete najít výklady některých lékařských pojmů použitých v článcích

Slovníček

Zde naleznete seznam lékařských termínů, se kterými se můžete (nejen) na těchto stránkách setkat.

Hesla můžete omezit výběrem počátečního písmene:

vše|a|b|c|d|e|f|g|h|i|j|k|l|m|n|o|p|q|r|s|t|u|v|w|x|y|z

  • Idiopatický

    Bez známé příčiny.

  • IgA nefropatie

    V Evropě nejčastější typ glomerulonefritidy. Častěji jsou postiženi muži.

  • Imunita

    Je to schopnost rozlišit cizorodé a „své“ buňky (tkáně, orgány…) a odolnost proti určité infekci.

    U některých onemocnění je imunita namířená i proti vlastním zdravým buňkám a orgánům. Pak hovoříme o autoimunitě. Pokud je imunitní systém oslabený (např. častými infekcemi nebo nádory) hovoříme o imunodeficitu.

    Více v rubrice Imunita

  • Imunodeficience

    Porucha imunitních mechanizmů.

  • Imunoglobulin

    Zkratka Ig. Bílkovina s vlastnostmi protilátky obsažená v krevním séru. Funkcí imunoglobulinu je ochrana proti infekci, imunologický dohled nad vlastními tkáněmi organismu aj. Jsou vytvářeny buňkami vznikajícími z B lymfocytů po setkání s antigenem. Existuje pět tříd imunoglobulinů (M, G, A, E, D).

  • Imunosuprese

    Potlačení obranné reakce organizmu.

  • Imunosupresiva
    • látky , které brzdí aktivitu imunitního systému
    • imunosupresiva lze rozdělit na glukokortikoidy, cytostatika (cyklofosfamid, metotrexát, azathioprin), protilátky (monoklonální a polyklonální protilátky), makrolidová imunosupresiva (takrolimus, cyklosporin), ostatní látky (interferon, TNF, opiáty)
    • imunosupresivní terapie se používá jako
      • prevence rejekce (odloučení) transplantovaného orgánu
      • léčba autoimunitních onemocnění (roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, myastenia gravis, systémový lupus, Crohnova choroba, ulcerozní kolitida, pemphigus)
      • léčba zánětlivých neautoimunitních onemocnění (astma)
  • Interferon

    Bílkovina tvořící se v buňkách po styku s virem, brání ostatní buňky před virovou infekcí, rovněž synteticky vyráběné látky sloužící k léčbě některých virových onemocnění (hepatitidy apod.).

  • Interlukiny

    Interleukiny jsou skupinou cytokinů, které se podílejí na regulaci imunitních dějů. Z biochemického hlediska se jedná o proteiny. Interleukiny byly pojmenovány podle zjištění, že se jedná o látky produkované leukocyty (bílými krvinkami), které regulují jejich vzájemné interkace. Další výzkumy odhalily, že interleukiny nejsou produkované pouze bílými krvinkami, ale celou řadou dalších buněk (např. různé epiteliální buňky). Jednotlivé interleukiny působí různě na mnoho typů buněk a vzájemně se jejich akce doplňují a překrývají.

    Zdroj: Wikipedia