Nažloutlá tekutina vznikající po sražení krve. Krevní buňky s některými bílkovinami vytvoří koagulum a sérum je vytlačeno ven. Je podobné plasmě, ale neobsahuje některé bílkoviny, které jsou nutné ke vzniku sraženiny a spotřebovaly se při její tvorbě.

Nažloutlá tekutina. Je spolu s krvinkami, které jsou v ní obsažené, základem krve. Obsahuje 90 % vody, 8 % bílkovin (albumin, globuliny, fibrinogen, koagulační faktory, imunoglobuliny aj.), soli, glukosu, lipidy, žlučová barviva, hormony, vitaminy, odpadní látky aj. Koncentrace těchto látek v plasmě lze stanovit např. pro zjištění diagnózy nemoci. Plasmu lze získat odstředěním nesrážlivé krve, tj. krve odebrané do stříkačky nebo zkumavky obsahující protisrážlivé látky – citrát nebo heparin.

Chudokrevnost. Onemocnění, při kterém je v krvi sníženo množství krevního barviva (hemoglobinu) a červených krvinek (erytrocytů). Vede k omezení přenosu kyslíku. Ten je nezbytný pro všechny tkáně lidského organismu.

Jestliže zamezíme srážení krve (např. přidáním kyseliny citronové), rozdělí se její součásti podle své hmotnosti. Červené krvinky zvolna klesají ke dnu zkumavky. U zdravých lidí je sedimentace pomalá. Je rozdílná u mužů (2 až 5 mm za hodinu) a žen (3 až 8 mm za hodinu). Rychlost sedimentace závisí na složení plazmy a zvyšuje se při infekčních a zánětlivých onemocněních.

Trombocyty. Jsou tělíska nepravidelného tvaru. Vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy obrovských buněk – megakaryocytů. Nemají jádro. Žijí jen několik dní. V 1 mm³ je asi 200 až 300 tisíc trombocytů. Jsou důležité při zastavování krvácení.

Leukocyty. Jsou to pravé buňky, protože obsahují jádro. Nemají stálý tvar. V 1 mm³ jich je 5 až 8 tisíc, jejich počet však během dne kolísá (např. na lačno je jich méně než po nejedení). Také při chorobných stavech se počet leukocytů snižuje (počáteční období břišního tyfu) nebo zvyšuje (při zánětlivých onemocněních). Leukocytů je několik druhů. Liší funkcí, místem vzniku a délkou života (neutrofily, eozinofily, bazofily, lymfocyty, monocyty). Celkový počet l.

Erytrocyty. Bezjaderné buňky (malé, ploché, okrouhlé, uprostřed sploštělé). Obsahují červené krevní barvivo – hemoglobin, jehož hlavní funkcí je přenos kyslíku. Velikost erytrocytu je cca 7 µm. Erytrocyty vznikají v kostní dřeni z kmenové buňky. Životnost krvinky je asi 120 dnů, staré či poškozené e. jsou vychytávány ve slezině.

Je to tekutá složka krve. Je průhledná a má slabě nažloutlou barvu. Obsahuje asi 91% vody a 8% rozpuštěných organických látek, hlavně bílkoviny (albumin, globulin, protrombin, fibrinogen) a glokózu. Jedno procento tvoří anorganické látky (chlorid sodný, hydrogenuhličitan sodný). Anorganické látky udržují stálé pH a stálou osmotickou hodnotu plazmy. Ta odpovídá 0,9% roztoku chloridu sodného (viz. fyziologický roztok). Stálá hodnota pH krevní plazmy je 7,4.

Hlavní bílkovina lidské krve (viz. plasma). Tvoří se v játrech. Tím, že na sebe váže vodu, je důležitý pro udržení objemu tekutiny v cévách. Přenáší v krvi řadu látek nerozpustných ve vodě (hormony, vitaminy, bilirubin aj.). Ubývá v krvi např. při těžších jaterních chorobách nebo při nadměrných ztrátách močí. Velký nedostatek albuminu vede k otokům (viz. edém).