Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou klouby, kůže, ledviny, mozek, serózní blány (pobřišnice, osrdečník) atd.

Z celkového počtu nemocných lupusem je:

10% pacientů s Diskoidním lupus erytematodes (DLE)

70% pacientů se Systémovým lupus erytematodes (SLE) z toho

• 35% s orgánovým postižením
• 35% bez orgánového postižení

10% pacientů s po lékovým lupus (DIL)

10% pacientů s překryvným syndromem (MCTD)

Zdroj:

Daniel J.

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou klouby, kůže, ledviny, mozek, serózní blány (pobřišnice, osrdečník) atd.

Pro diagnostiku lupusu jsou specifické např. ANA (antinulkeární) protilátky a anti dsDNA (proti dvouvlákonové DNA) protilátky.

Pozitivní ANA ještě neznamenají lupus. Protilátky se vyskytují u mnoha nemocí např. revmatoidní artritida (RA), diskoidní lupus, sklerodermie. Pozitivita dokonce nemusí znamenat vůbec žádnou nemoc.

Na stánkách věnovaných biologické léčbě najdete i článek o lupusu. Více informací ZDE

Zdroj:

http://www.cilena-lecba.cz/systemovy-lupus

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla.

Odpověď je ANO – může.

Prvním oddílem dolních cest dýchacích je hrtan. Hrtan (larynx) je chrupavkami vyztužená trubice. Tou prochází vzduch do průdušnice a následně do plic. Chrupavky v hrtanu jsou spojené pomocí kloubů a vazů. Proto je oblast hrtanu tak pohyblivá. Součástí hrtanu jsou i hlasivky.

Synovium je tenká membrána, která se skládá z několika vrstev. Vyskytuje se v kloubech jako jsou kyčelní, kolenní kloub a klouby ruky. Nenachází se např. v páteři až na horní část (oblast krku). Při aktivním lupusu synovium roste a ztenčuje se.

Základní poznaky o autoimunitě byly získány až v posledních desetiletích 20.století.

Dříve panoval názor Paula Ehrlicha (nositel Nobelovy ceny 1908), že imunitní systém nemůže bojovat proti vlastním buňkám a tkáním.

Za základní pokus v oblasti autoimunity je považován experiment z roku 1937. Při tomto pokusu byla opicím formou injekce vpravena mozková tkáň jiných opic. U těchto pokusných zvířat se vyvinula choroba, kterou výzkumníci označili jako „experimentální alergickou encefalomyelitidu (EAE)“.

SEZNAM DIAGNÓZ

Systémová onemocnění pojivové tkáně (M30–M36)

Patří sem

• autoimunitní onemocnění (NS, systémové)
• kolagenózy – vaskulární onemocnění (NS, systémové)

Nepatří sem

• antifosfolipidový syndrom (D68.6 – patří mezi poruchy koagulace)
• autoimunitní onemocnění jednotlivých orgánů nebo buněčných typů

M30 Polyarteritis nodosa a příbuzné stavy

• Polyarteritis nodosa,
• Polyarteritida s postižením plic (Churgova–Straussova)
• Juvenilní polyarteritida
• Mukokutánní syndrom mízních uzlin (Kawas

„Název nemoci je trochu záhadný a zasluhuje vysvětlení“, píše Trnavský ve své knize. Slovo „lupus“ znamená latinsky „vlk“ a používalo se v medicíně po staletí k označení kožních chorob, u kterých docházelo k jizvení kůže. Lékaři častěji hovořili o „lupus vulgaris“ („obecný lupus“).To byla jedna z forem kožní tuberkulózy. Později se ukázalo, že kožní změny v některých případech souvisejí s postižením orgánů.

Lupus je chronické zánětlivé onemocnění. Vzniká v důsledku poruchy obanných mechanismů.

HGSI (Human Genome Sciences) a GSK (Glaxo Smith Kline) dnes (20.dubna 2010) oznámily, že Benlysta neprokázala statisticky významný rozdíl mezi skupinami – Benlysta X placebo – při ovlivňování SLE (výchozí byly odpovědi pacientů v Lupus Indexu v 76. týdnu léčby).

Benlysta splnila požadavky pouze v 56. týdnu léčby. Odpovědi v Indexu (v 76. týdnu) nelze považovat za objektivní. Jde spíše o subjektivní pohled, který může být ovlivněn vnějšími parametry (např. euforie po prvních pozitivních výsledcích, rozsáhlá mediální pozornost…).

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou srdce, klouby, kůže, plíce, cévy, ledviny a centrální nervový systém (CNS).

Při autoimunitních onemocněních (jako je revmatoidní artritida a SLE) tělo vyrábí protilátky proti vlastním buňkám, tkáním a orgánům. Proč se to děje se zatím nepodařilo objasnit.

Vliv může mít

Genetika

V některých rodinách se vyskytuje toto onemocnění u více členů.