Tady navazujeme na dobrou náladu Druhého zápisu.

Nejsem ani půl roku po léčbě CY a nastala chvíle pro slibovaný nový život – jsem neplánovaně v jiném stavu. Rozvířila se debata o zachování těhotenství či případném přerušení. No nebudu napínat, mimi jsme si nechali. Neváhali jsme ani chvíli :-))

Jezdila jsem na kontroly do „revmaťáku“ do Prahy a do ÚPMD v Podolí k panu doktorovi Madarovi. Podstoupila jsem hromadu vyšetření – imunologických a genetických…

Kromě jiného i odběr plodové vody. Jenže mě tenkrát nebylo třicet ani zdaleka (to je běžná věková hranice pro tohle vyšetření). Tak na mě výrazně starší budoucí maminky koukaly trochu divně. Divně na mě nakonec koukal i lékař, který mě při příjmu k porodu v Ústavu péče o matku a dítě přivítal slovy:„S touhle diagnózou chcete jít rodit?“ Vzala jsem to docela sportovně. Ano chtěla jsem…