Tohle je zápis nezápis.

Mám takové kouzlo. Jdu na Příhrádek (Pardubáci vědí), projdu tou menší branou, zpívám si Vlastíka Slastíka a všechno je jako dřív.

Kdyby tady někde byly, dveře, co vždy v pravou chvíli, otevřou se do pohádky, to bychom se nezlobili… Nechci nic z těch věcí vrátit zpátky, jen mě baví prožívat to „kouzlo“ znova a znova…

(Tak i takhle vypadají zápisy z Deníku). Tak příště zase srozumitelně :)))