Zápis třicátý pátý

Prázdninové putování po doktorech stále není u konce. Dnes (5.9.) kontrola na očním. Výsledky perimetru mi pan doktor zapomněl říct, místo toho mi navrhnul průplach slzného kanálku. Viděla jsem obrázky na internetu, tak adrenalin stoupá. Občas je lepší nevědět :)

Sestra mi umrtvuje oči kapičkama a vtipkuje: „Vypadá to, že nám paní uteče…“ Pravý kanálek je ucpaný, je třeba punkce. Zní to hrozně, že? A tak musím přidat poznámečku na konec: je to naprosto pohodové a nebolestivé vyšetření.

Pokračuji na ORL..docela se těším, minule tam byl fajnový starší doktor…hmmm, takže někdo jiný, taky starší…odpovídá stroze. Na cokoliv se zeptám, odpoví: „To vás bude korigovat váš obvodní lékař.“ Musím se trochu pousmát při pomyšlení, jak mě obvodní koriguje :)

Návštěva další tedy směřuje k obvodnímu lékaři…v mém případě k lékařce…v čekárně je přede mnou 18 lidí. Doktor „od vedle“ má dovolenou a naše doktorka je záskok. Vyděržaj!!!

Probíhá to docela v poho, doktorka se mi svěřuje, že jsem její první a jediná pacientka s lupusem, tak si není jistá, co by mělo být dál. To docela chápu. Co ale nechápu, že „obvoďáky“ nevyzbrojí nějakým manuálem „CO KDYBY NĚCO“. Hurá, mám doporučení na alergo…ale to už nechám na zítra.

Komentáře