Další ze slibovaných věcí, která mi dokáže otrávit den. Znáte to „stokrát nic umořilo vola“.

A přesně tak funguje komunikace s některými přeborníky na umoření volů :D U lidí „z venku“, těch zdravých, mě už málo co překvapí. Jejich poznámky snad i chápu. Většinou. Nevědí, co lupus je a co život s ním obnáší. Ale proč se jako pokrytci chovají i někteří „ze smečky“? Nejspíš nějaká vnitřní potřeba otrávit co nejvíc lidí kolem. Zatím se docela daří…

Původně jsem se nad nápadem jedné kamarádky, že by byla vhodná nějaká supervize, pousmála. A teď mi připadá, že mě čeká tak maximálně supervize u Chocholouška ;)