Často slýchám, jak lze s tou či onou nemocí žít docela normální život. V posledních třech dnech mám pocit, že můj život není normální ani trochu. Asi jde o to, stanovit si tu správnou normu.

V rámci studia jsem měla absolvovat 14ti denní praxi. Vybrala jsem si nemocniční školičku. Moc jsem se těšila a…a vydržela jsem jeden den. Ano, je to tak. Po jednom jediném dni praxe ležím doma se zápalem plic (respektive něco mezi zánětem průdušek a zápalem plic). To znamená, že zase polykám antibiotika, mám zvýšený Medrol na neuvěřitelných 32mg denně (pro mě je to skutečně neuvěřitelné) a nemůžu se hnout. Jakákoliv námaha teď nepřipadá v úvahu…bublání v plíci mě okamžitě upozorní, že pokud si okamžitě zase nelehnu, čeká mě minimálně půlhodinový záchvat kašle.

Psychika pracuje…stihnu praxi, která je podmínkou, aby mě pustili k absolutoriu? Nebo budu ze zdravotních důvodů „dodělávat“ později? Jako na střední…

A nemůže to proběhnout nějak normálně?