S pojmem defekt už jste se pravděpodobně setkali. Co to je defekt a defektivita?

Slovo defekt znamená nějaký nedostatek, poruchu, vadu. Může se jednat o poruchu v anatomické stavbě organismu nebo poruchu ve funkci organismu. Zpravidla ho chápeme jako nezvratný.

Jak se projevuje?

Jesenský (1993) uvádí, že defekty se projevují jako anomálie vzhledu a výkonnosti a příčiny jsou většinou zjevné.

Co je příčinou?

Příčinami defektů jsou úrazy, onemocnění a dědičnost.

Podle hloubky postižení dělíme defekty na:

Pokud není narušený vztah ke společnosti (a ani toto nebezpečí nehrozí), označujeme defekt jako lehký. Pokud je jedinec ohrožen poruchou společenských vztehů nebo se již porucha společenských vztahů vyvinula, jedná se o defekt střední. A poslední je defekt těžký, který je provázený ztrátou nebo velmi těžkým poškozením sociálních vztahů.

Tento stav označujeme jako defektivitu. Je to v podstatě nepřiměřená reakce na defekt (vadu). Reakce není úměrná stupni nebo typu postižení. Defektivita tak vzniká tehdy, pokud vada přestává být osobní záležitostí a stává se záležitosti společnosti. Ne každý defekt se stává příčinou defektivity.

Jaké jsou hlavní znaky?

• stav je dlouhodobý (dlouhodobě vzniká a dlouhodobě se odbourává)
• dochází ke změnám ve struktuře osobnosti
• projevuje se ve vztahu k intaktním osobám (mezi stejně postiženými se cítí dobře, mezi zdravými může nastat problém)
• má dialektický charakter (ovlivňuje jak člověka postiženého, tak jeho okolí)
• stav není trvalý (údajně lze odbourat úplně)
• je sjednocující pro všechna postižení

Touto problematikou se zabývá obor defektologie.