Rozdělení imunity

1.buněčná, humorální

2.specifická, nespecifická

3.vrozená, získaná

Buněčná imunita je vytvářena T lymfocyty a přímo likviduje cizorodé buňky. Svou roli hraje v boji proti některým virům, určitým druhům plísní, nádorům. Pokud je odvrhován transplantovaný orgán, podílí se na tom buněčná imunita.

Humorální nebo také protilátková imunita je založená na tvorbě protilátek tzv. imunoglobulinů. Pomáhá při mnoha bakteriálních infekcích, při virózách a chrání proti bakteriálním toxinům.

Oba tyto systémy jsou vzájemně propojené a patří k tzv.specifické imunitě, která je namířena proti přesně definovanému antigenu(tj. látce, která je schopná spustit imunitní reakci) na základě jeho rozeznání.

Specifická imunita je vývojově mladší a reaguje pomaleji než nespecifická imunita. Nespecifická i. je vývojově starší, její složky reagují na antigen rychle a vždy stejným způsobem. Ať se s cizorodou látkou setkaly nebo ne.

Rozdíl mezi imunitou vrozenou a získanou je patrný už z názvů. S vrozenou imunitou se narodíme, utváří se už během prenatálního vývoje. Získanou imunitu nabude organismus během života. Buď stykem s nemocí nebo očkováním. Očkováním můžeme být v některých případech chráněni na celý život.

Zdroj:

Bartůňková – Imunologie, minimum pro praxi